Ankety

Jak se Vám líbí náš web?
 

Návštěvy

mod_vvisit_counterDnes57
mod_vvisit_counterVčera79
mod_vvisit_counterTýden223
mod_vvisit_counterMěsíc1714
mod_vvisit_counterCelkem170387
Zalévání a živiny

Postupy, které si zavedete pro zalévání a hnojení svých bonsají, nezávisí pouze na tom, jakou mají vaše stromy „žízeň" a jaké jsou podmínky v jednotlivých ročních obdobích. Množství vody a živin, které musíte rostlině dodat, závisí také na jakosti půdy v misce. Čím více vláhy dokáže půdní směs zadržet, tím méně vody a živin je třeba dodávat - a naopak.

Pravidelné zalévání
Prostým, leč nejdůležitějším faktorem při úspěšném pěstování bonsají, je zavlažování. Z důvodů nevhodného zalévání zahyne více bonsají než z jakékoli jiné příčiny. Bonsaje pěstované ve špatné půdní směsi, jimž v průběhu vegetačního období nedodáme žádné hnojivo, neporostou tak dobře nebo tak mohutně, jak by mohly, ale neodumřou kvůli těmto nedostatkům. Ovšem při nedostatku vody utrpí stromy velmi rychle nenapravitelné škody.

Pro bonsaje se používají poměrně mělké misky, a tak kořenové systémy stromů vysychají mnohem rychleji než ve volné půdě. Obyčejně se vyžaduje, aby se dřeviny zalévaly denně po celé jaro, léto i podzim. Pokud v zimě zůstává bonsaj venku, vystavena dešti a sněhu, je zapotřebí jen velmi malá zálivka, protože stromy mají v období klidu mnohem nižší požadavky na vláhu. U bonsají, které jsou pod nějakým ochranným krytem, například v nevytápěném skleníku nebo ve studeném pařeništi, si nicméně musíte dát pozor, aby nevyschly.

Tropické a subtropické bonsaje, pěstované v interiéru, vyžadují v zimě při zalévání zvláštní péči. Na rozdíl od stromů z mírného pásma totiž pokračují v růstu, i když pomaleji než v létě, a je třeba jim udržovat vlhkou půdu.

Zalévání
Nejlepší je zalévat shora za použití kropicí konve, nebo hadicí s velice jemným rozprašovačem. Pro účely pěstování bonsají je možné zakoupit speciální kropicí konve a rozprašovače k hadici. Konev na zalévání musí mít dostatečně dlouhou trubku, aby se jí dalo dostatečně přesně a jemně kropit. Postřikovače či rozprašovače mají odstranitelnou „hlavu", takže lze dobře čistit jemné dírky v hubici.

Nejvhodnější dobou na zavlažování bonsají je večer po západu slunce. Znamená to, že vláha zůstane v půdě a kořeny ji budou mít k dispozici po celou noc a ještě dost dlouho dopoledne. Zalévá-li se ráno, mohla by se půda zcela vysušit už za pár hodin. Dalším důvodem, proč bychom se měli vyhnout zavlažování v průběhu dne, je to, že každá krůpěj vody, která se dostane na listy stromu, může sloužit slunečním paprskům jako čočka a podnítit spálení listů.

Hnojení
Nepřihnojované bonsaje mohou přežívat, nebudou však příliš prospívat. Máme na výběr pevná nebo kapalná hnojiva. Pevné hnojivo může mít různé stupně zrnitosti, od prášku pres granule až po malé tablety. Nejlepší jsou granule, protože se rozpadnou za tři až čtyři týdny a při každém dešti nebo zálivce se rozpustí další část hnojiva. Granule je na povrchu půdy dobře vidět a lze tedy snadno zjistit, kdy je třeba znovu přihnojit.

Kapalné hnojivo působí rychle, je však obtížnější odhadnout, kolik se ho absorbovalo. Prudký liják bezprostředně po přihnojení kapalným hnojivem může všechny živiny z půdy vymýt dříve, než kořeny stačí cokoli absorbovat. Totéž platí pro pevné hnojivo v práškové podobě. Japonští pěstitelé běžně aplikují rybí moučku nebo řepkové semeno ve formě malých tablet nebo kostiček, které se pomalu rozpouštějí jako granule hnojiva. Nevýhodou je, že na tablety a kostičky není v půdě vidět, a mohou se také stát potravou pro různé larvy a červy.

Dostupnost značkových výrobků se v různých oblastech liší, existují však zásadní body, na něž nesmíte při výběru hnojiva zapomínat. Základní plné hnojivo (s vyváženým poměrem živin) se užívá nejčastěji od jara až do podzimu a mnozí pěstitelé dosahují dobrých výsledků pouze s ním. Nicméně se všeobecně uznává, že na podzim by se hnojení mělo změnit: dodávat méně dusíku a více fosforu a draslíku, protože růst stromů se s nadcházejícím obdobím klidu zpomaluje.

U všech hnojiv by mělo být na obalu uvedeno jejich složení, a to jako poměr tří hlavních prvků: dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Jsou uváděny v pořadí NPK: typické podzimní hnojivo by mělo mít poměr 0:10:10. Pokud jde o dávkování, řiďte se pokyny výrobce. Není žádné umění aplikovat specializovaný výrobek, je však třeba záměrně pracovat s jeho působením, aby byl účinný.

Jestliže hnojíte enkiantus (datyni) (Enkianthus), kultivary azalek, pěnisrúků (Khododendron), stewarcii (Stewartia) a jiné rostliny, které nesnášejí vápno, ujistěte se, že jste vybrali takové hnojivo, jehož složení je upraveno pro použití u vřesovcovitých rostlin.

Půdní směsi
Různé stromy vyžadují rozdílné druhy půdy. Vhodné půdní směsi pro jednotlivé druhy uvádí Průvodce botanickými druhy bonsají pod nadpisem „Pěstování". Jednotlivé složky doporuče­ných tří typů půdních směsí jsou vyjmenovány na straně 174 spolu s návodem na přesazování bonsají.

Mezi základní požadavky na půdu, do níž přesazujeme, patří dobrá propustnost, která předejde uhnívání kořenů v mokré půdě. Substrát by však měl mít schopnost zadržet dostatečné množství vláhy, potřebné pro zásobování kořenů. Půda by měla být dostatečně kyprá a měla by mít drobkovitou strukturu s velký­mi póry, aby umožnila přístup kyslíku. Až získáte určité zkuše­nosti, můžete se naučit dělat vlastní vhodné půdní směsi. Nikdy nezapomeňte vzít při zalévání a hnojení v úvahu složení a struk­turu půdy; zejména proto, abyste měli jistotu, že zálivka neprote-če příliš rychle nebo se voda nezadrží a nerozbahní půdu. Příliš mokrý i příliš suchý substrát vyvolává poškození kořenů.

 
< Předch.   Další >